Billy Talent splnili svůj loňský slib, že se letos vrátí znovu do Prahy. Slib, který dali skoro na den přesně před sedmnácti měsíci v narvané Malé sportovní hale na Výstavišti, jen pár metrů od Tesla Arény, kde se konal jejich sobotní koncert.

Na turné si Billy Talent s sebou vzali dvě spřátelené kanadské party. Cancer Bats, první z nich, nám bohužel těsně utekli díky menším zmatkům u vstupu, kdy nás ochranka posílala pro akreditace sem a tam, od vchodu ke vchodu. Na Silverstein jsme už ale byli uvnitř. Tahle post-hardcorová kapela z kanadského Burlingtonu se to snažila rozjet, seč jí síly stačily, ale hala byla ještě poloprázdná, lidé posedávali na sedačkách a koncert si užívala jen menší část publika. Frontman a basák, oba v košilích, se snažili rozproudit trochu publikum. Leč bez většího úspěchu. Marná byla i jejich snaha rozpoutat v kotli circle pit, pokud jsem tedy náhodou něco nepřehlédl. Až na poslední dvě písničky jejich setu přibylo víc lidí, nejspíš hlavně kvůli následující kapele.
Tou dobou se fanynky začaly stahovat do prvních řad, kde bylo najednou poněkud těsno. Ve čtvrt na deset se za burácivého řevu publika a prvních tónů Devil in a Midnight Mass objevili konečně Ben, Ian, Jon a Aaron na pódiu. A rozjela se show. Světla a zvuk na sto procent!
Kapela pro začátek chytře vsadila hlavně na osvědčené kousky z druhého řadového alba, později došlo i na novinky a věci z první desky. Frontman Ben běhal po pódiu jako ďábel a skákal po odposleších, které měl mimochodem stejně jako hrany stage před svým místem olepené reflexní žlutou páskou, nejspíš aby z nich nespadl:o) Prostě a jednoduše - byl k nezastavení. Užíval si i komunikaci s fanoušky hlavně v prvních řadách. Například písničku The Ex uvedl otázkou, jak se česky řekne slut. Odpovědí mu bylo sborové "Kurva". "Kurva?" (až s podivně dobrou výslovností, jako by to už trénoval někdy dřív) ... "So this is song for the biggest kurva you have ever seen!" Kluci si tedy z loňska evidentně zapamatovali, jak se zavděčit českému publiku: pochval pivo, hokej, holky a natrénuj si nějaké to sprosté slovo.
Zhruba v půlce koncertu došlo na hromadné Happy Birthday, které patřilo bubeníkovi Aaronovi. Ten totiž zrovna tento den slavil své 35. narozeniny. Ani nevím, jestli byl překvapený, ale očividně si to docela užil stejně jako holky vepředu, které už při pouhém vyslovení jeho jména skoro omdlévaly. A pak už se pokračovalo dál ve stále stejně rychlém tempu hity Surrender a Tears into Wine.
Po hodině přišel konec první části koncertu. Když se kapela za mohutného vyvolávání vrátila z backstage, nastartovala přídavek písničkou Devil On My Shoulder, aktuálním singlem hitparád, následovaným songem Fallen Leaves, aby se s Prahou rozloučila svým asi největším hitem Red Flag. Nad hlavami lidí se objevily červené vlajky a to byla definitivní tečka za celým večerem.
Stejná kapela, dva koncerty, rok a půl, asi sto metrů vzdušné vzdálenosti. Oba hodně podobné, možná by to chtělo větší odstup, ale stejně bych na Billy Talent šel klidně za týden znovu. Tahle parta má energie na rozdávání a koncert si vážně užijete...
